Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
články

Trochu se mi stýská po štěněčím dovádění a vstávání v brzkých ranních hodinách několikrát do noci.Našeho psa si celá rodina pochvalujeme,milujeme ho.Ať si říká kdo chce,co chce,v našich očích je dokonalý asi tak,jako pro skoro každého páníčka jeho vlastní pes.Dívám se,vzpomínám a porovnávám a chci se s vámi podělit o pár těch "starších" fotek.Je to už přes dva roky.Vzpomínám na počáteční euforii a neustálé vymýšlení,co podniknout a zkusit se sotva přivezenou kuličkou. Jak jsme pořád běhali s foťákem...Jak jsme se připravovali na výstavy a zkoumali každé prkotiny...Teď tu mám vedle sebe vyrovnaného psa,který už leccos zažil a vážím si toho,jak vychoval on mě,a já jeho.

         

    Ovčák se nezapře:)

                               

                                              Leroy naprosto typicky:)                                  jsi nějakej divnej...

                                          

             sluší mu to:)

                                 

                    naše dvojka:)

                                 

                                                                        mám rád míčky a klacíčky..:D

                                                                                                         

         

                            

        

                                                                             okolo 6 měsíců

     

cvičení

   

                     tohle je hřiště pro děti?tak já jdu na houpačku,jo?                 

                                              

taková žraločí:)

                                                                                                                           okolo 3 měsíců

     

 

          začátky na cvičáku
 
 
 
Letošní prázdniny byly pěkně nabité.Roník byl hned dvakrát na Šumavě.Vzali jsme se sebou i našeho nejbližšího psího kámoše Leroye.Myslím si,že si to oba parádně užili.Dlouhé tůry,celodenní hry a cachtání se v Lipně bylo pro ně to pravé.Byla jsem ráda za to,že jsem Rona přemluvila do vody,není to moc milovník plavání.To Leroye jsme vůbec přemlouvat nemuseli.Museli jsme ho přivazovat ke stromu,aby se tam hned nevřítil nebo neporazil tak milované děti.Je přímo pověstný svojí touhou dát najevo svojí náklonost,až to může být nepříjemné.Takového hromotluka už je proč se bát,i když to zle vůbec nemyslí.
Bylo vůbec velmi komické,pozorovat tak rozdílné povahy nepřetržitě v akci.Roník klidný,věčně nad věcí a s hloubavým výrazem ve tváři,s nožkou ladně přehozenou přes druhou...A boxer rozplácnutý na zemi,věčně chroptící se vždy připraveným bušícím chvostem jehož rány dost bolí.:)Počasí nám přálo,psi pořád neúnavní(padli při každé volné chvíli,tak byli rychle fit).
 
                        
 
Taky jsme pořádně trénovali.Leroy nám předvedl poslušnost a krásně provedenou stopičku přímo v ND Šumava,a Roník  se pak za buřtík od ohně  všechno rád naučil:)
TOPlist
Tvorba webových stránek na WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek